SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK ÚVOD . O MNĚ . MŮJ MISTR . KONTAKT . DENÍK . HERMIT PHOTO . GUESTBOOK . POUSTEVNÍKOVA JÓGA . HERMIT YOGA . DAROVAT

www krtinskeudoli.cz / Křtinské údolí / Hrádek u Babic

	Hrádek u Babic nebo Refugium ve Křtinském údolí? Předcházel objekt nad Vývěrem Křtinského potoka vzniku Křtin? Tajuplná pověst a meditace o Údolí křtu - Vallis baptismi. Jedná se o článek Marka P. Šenkyříka - svámího Gyaneshewarpuri ve Sborníku Muzeum Blanenska 2023. Tento text o stavbě zvané uměle "Hrádek u Babic" zdánlivě nesouvisí přímo se Křtinami, ale podle mé vize může souviset. Domnívám se totiž že tento objekt ve Křtinském údolí předcházel bezprostředně založení a vzniku Křtin, k čemuž došlo pravděpodobně ve 13. století, kdy do této krajiny podle legendy o "Vallis Baptismi" přišli zábrdovičtí premonstráti, kteří zde dle svých zpráv založili v roce 1210 ženskou odnož svého kláštera. První autorizovaná zmínka o Křtinách však pochází až z imunitní listiny pro zábrdovický klášter papeže Řehoře IX z roku 1237. Snad se nad Vývěrem Křtinského potoka ve Křtinském údolí může opravdu jednat o sakrální stavbu, jak se domnívá na základě své meditace a vize autor tohoto příspěvku, nebo se možná jedná jen o anonymní pokus o výstavbu dalšího nevýznamného světského hrádku. Toto ať posoudí budoucí pokolení, neboť na "hrádku" dosud nebyl proveden výkopem řádný archeologický výzkum, k čenuž zde vyzývám. Byl bych rád kdyby se našel nějaký nadšený archeolog, který by potvrdil nebo vyvrátil archeologickým průzkumem moje vize, že tento záhadný nedostavěný objekt ve Vallis Baptismi předcházel geneticky bezprostředně v duchu této legendy vzniku Křtin, jak vysvětluji především meditačně a intuitivně v níže zveřejněném článku, který vyšel tiskem diky pochopeni historika Mgr. Milana Koudelky z Muzea Blanenska v Blansku v jím vydávaném Sborníku Muzea Blanenska. Děkuji mu, že můj článek osvícenecky a tolerantně vydal. Nuže začtěte se do tohoto pozoruhodného vysvětlení o lokalizaci onoho "křtění pohanů po příchodu křesťanství na Moravu", ve Vallis Baptismi, k čemuž dle mého názoru mohlo hypoteticky dojít ve zdejších krasových vývěrech Křtinského údolí - tedy jedině ve Vývěru Křtinského potoka pod již zmiňovaným Hrádkem u Babic, nebo též ve Vývěru Jedovnického potoka u magické jeskyně Býčí skála, která rozhodně dle autora tohoto článku nebyla pohanská svatyně, ani v duchu té doby, ale opravdu jen nesvatý okultní prostor, vzhledem k hrůzným nálezům lidských těl v Přesíni této Zlé díry. Ke stažení: Obrázky svatého Cyrila a svatého Metoděje na hlavním oltáři chrámu Panny Marie ve Křtinách. Jsou tedy Křtiny opravdu založeny na cyrilometodějském základě, nebo se jedná jen o barokní romantickou legendu? (2022). Obrázky svatého Cyrila a Metoděje na hlavním oltáři chrámu Panny Marie ve Křtinách. Dříve věřili legendě o cyrilometodějském původu Křtin více než dnes (2022). Vallis baptismi a vysvětlení vzniku Křtin. Křtinské údolí má zvláštní sacrum (VIGSIUS 1663, Audolí křtinské 1665... ROYT 1994). Jedná se o posvátné údolí ve střední části Moravského krasu, nezbadatelné duchovní hloubky, které je naprosto unikátní hodnoty a významu, a které v krasu nemá obdoby. Podle staré pověsti zde byli v 9. století křtěni pohané po příchodu křesťanství na Moravu. Proto se Křtinskému údolí již za starých časů říkalo Vallis baptismi, Údolí křtu. Tuto pověst zaznamenal v roce 1882 Henry Wankel, otec moravské archeologie, ve svých „Bilder aus der Mährischen Schweiz... “. Wankel bádal tehdy ve velmi tajemné Býčí skále, kde objevil "pohřeb velmože", která podle současného názoru byla dokonce asi jeskynní pravěkou svatyní doby halštatské, v duchu té doby. Pověst o křtění prvotních křesťanů ve Křtinském údolí, tady v blízkosti tohoto okultního a nadmíru magického prostoru, je velmi zažitá a stala se již součástí slavných duchovních tradic mariánského poutního místa premonstrátů ve Křtinách. Založení Křtin poblíž svatou aurou obdařeného krasového žlebu tedy není jistě vůbec náhodné. Naši předkové jistě vypozorovali, že stinné, úzce zahrdlené krasové údolí s příkrými svahy, nedává příležitost k založení osady. Proto pátrali až před vápencovou hradbou, před samotnou vstupní branou do Křtinského údolí. A zde, v místě soutoku dvou potoků, opravdu nalezli malý, pohostinný, prosluněný svah s pozitivní energií, který se velmi hodil pro zamýšlenou budoucí sakrální výstavbu a rozkvět poutního místa. Zde postavili malý, ale nadmíru svatý a vzácný kostelík a do něj umístili k uctívání zázračnou sochu Panny Marie. Stalo se tak snad již ve 13. století. Tak nějak byly založeny Křtiny, nejdůležitější místo této krajiny. Křtiny tedy odvozují svůj původ od svatého Cyrila a svatého Metoděje. Na tuto dávnou tradici, která dnes není patřičně doceněna, upomínají dva obrázky sv. Cyrila a sv. Metoděje, umístěné na čestném místě na hlavním oltáři současného barokního chrámu Panny Marie ve Křtinách. Domnívám se, že tato pověst o Vallis baptismi nějak úzce souvisí i se vznikem poněkud záhadného objektu nad Vývěrem Křtinského potoka ve Křtinském údolí, o němž zde bude řeč. Zajímavé je již samotné umístění objektu na jen 40 až 50 m vysoké skalce z devonských vápenců nad vývěrem krasových vod. Z fortifikačního hlediska to jistě nebylo místo příliš významné a strategické a naznačuje to jeho velké stáří. Proč byl tedy objekt v blízkosti vývěru založen? Kde byli křtěni křesťané, pokud přistoupíme na křehký led pověsti o Vallis baptismi? Ke křtu svatému se jistě nabízely zdejší krasové vývěry v jinak téměř bezvodé krasové krajině. Ve Křtinském údolí existují dva takové soustředěné vývěry podzemních vod: Vývěr Křtinského potoka pod již zmíněným "skalním hnízdem" a Vývěr Jedovnického potoka u slovutné Býčí skály. Byli křtěni první křesťané moravští právě zde? To je otázka. Vznik objektu nad vývěrem křtinských vod by se měl docenit. Podle mé meditační vize je to sakrální stavba, která svým vznikem předcházela založení samotných Křtin. Snad měla být osídlena mnichy - poustevníky. Úplná absence archeologických nálezů však dokladuje, že k osídlení objektu již nestihlo dojít a objekt byl opuštěn neosídlený. První historické zmínky o Křtinách jsou ze 13. století, kdy jsou r. 1237 uváděny jako majetek zábrdovického kláštera v imunitní listině papeže Řehoře IX. a nejpozději v roce 1299 zde již zcela jistě stál první ze tří křtinských kostelů. A v té době byl nepochybně objekt nad Vývěrem Křtinského potoka již pouhou ruinou. Předcházel tedy tento objekt v duchu cyrilometodějských tradic vzniku Křtin? Velmi významný Vývěr Křtinského potoka pod Hrádkem u Babic, kde mohli být hypoteticky křtěni pohané po příchodu křesťanství na Moravu. Toto je ovšem pouze hypotéza autora tohoto článku (2023). Jeskyně Zlého ducha neboli Zlá díra. Tak Býčí skálu pokřtil na základě svých zkušeností a vědomostí poustevník Gyaneshwarpuri. Rozhodně to nebyla žádná pohanská svatyně jak se domnívají někteří naivní archeologové. Bylo to opravdu zlé okultní místo této krajiny, jíž je dodnes. Ale to se nesmí jeskyňářům z Býčí skály říkat. Mohli by být paranoidní. (2020). Objev zbytku záhadného objektu ve Křtinském údolí. Zbytky objektu nad Vývěrem Křtinského potoka u Žlíbku Vaječníku ve Křtinském údolí pro současnou archeologickou vědu objevil až v roce 1992 archeolog Jiří Doležel. Dle něj skutečným objevitelem byl však zřejmě již ve 30. letech 20. století brněnský německý speleolog Ing.J. Simon. Po jeho upozornění totiž objekt již v roce 1937 ohledal a později v roce 1941 popsal H. Freising. Jeho zpráva však zcela literárně zapadla a objevený objekt zůstal vědě neznámý. Já sám vím o „Hrádku“ asi od roku 1986, kdy mi ho přímo v terénu ukázal speleolog místní ZO ČSS 6-05 Křtinské údolí, Radek Petrů. Z uvedeného je zřejmé, že se o zbytku stavby nad Žlíbkem Vaječníkem mezi jeskyňáři něco stále vědělo a já jako amatérský archeolog jsem si ihned uvědomil význam této vědě neznámé památky. Od té doby byla její poloha mým přísně střeženým tajemstvím a tak mohl zbytky stavby šest let po té oficiálně objevit až J. Doležel. Ten pozůstatky stavby ze zdí z nasucho kladených kamenů, pojených jen hlínou, i zaměřil, popsal a zveřejnil (DOLEŽEL 1994 a jinde). Kromě toho zde učinil více než 10 až 15 cm pod povrch jdoucích vrypů a pečlivě byly sledovány suťové kužely i svahy obou bočních stran ostrožny, ale jen z vývratu byl získán ojedinělý zlomek nádoby zařaditelný rámcově do 14. století. To bylo vše. Jinak se Hrádek u Babic, jak objekt nazval, s překvapením jevil archeologicky zcela sterilní. Do literatury byla tedy lokalita zanesena jako blíže neznámý anonymní středověký hrádek, o němž neexistují žádné dobové písemné prameny. Hrádek byl pracovně začleněn do obřanského dominia, přitom však nebyla dle mého názoru dostatečně doceněna duchovní dimenze Křtinského údolí „v němž byli křtěni pohané po příchodu křesťanství na Moravu“. Existence hrádku je kladená asi do 13. století a bývá spojována v souvislosti s hypotetickou těžbou a zpracováním železné rudy někde v jeho okolí. Vzhledem k úplné absenci dobových písemných zpráv nelze ale vyloučit, že to bylo všechno jinak. Ostrožna je přerušena zdvojeným příkopem asi 20 m širokým, téměř 30 m dlouhým a až 4 m hlubokým. Příkop odděluje vlastní objekt od snadno přístupné šíje ze směru od Babické plošiny. V příkopu je nápadná povrchová deprese (sesedlý sloupec sedimentů?). Traduje se, že je v tomto místě zavalená asi bývalá studna, může však též jít o malý krasový jev. Toto místo by se velmi hodilo pro řádný speleologický průzkum. Možná že by se zde podařilo získat archeologické nálezy, tolik důležité pro bližší datování celého objektu. Snad tyto řádky někoho inspirují k tomuto průzkumu. Dle mého zaměření z 3. září 2022 je skalní ostrožna 64 m dlouhá a maximálně 15 m široká. Z obou bočních stran je objekt velmi dobře chráněn až 20 m vysokými skalními stěnami. V čele ostrožny je však mezi skalami pěšinka přístupná pro pěší, klesající až na dno Žlíbku Vaječníku, respektive Křtinského údolí. Zastavěna plocha vlastního objektu je pouze cca 24 x 9 m. To samo o sobě svědčí o tom, o jak miniaturní objekt se ve skutečnosti jednalo. Jeho součástí však byly zřejmě i doprovodné dřevěné stavby, z nichž se nedochovaly žádné zbytky. Na zastavěné ploše se nacházely pouze dvě stavby na způsob zařícených místností. První ("hlavní") prostora se nalézá poblíž příkopu a je o vnitřním půdorysu pouze cca 2,5 x 2 m. Druhá prostora stojí opodál a byla před zařícením uvnitř cca 3 x 3 m veliká. Obě prostory byly vystavěny jen z volně ložených kamenů eventuálně pojených pouze hlínou, jak uvádí J. Doležel. J. Doležal intuitivně viděl i zbytky "hradeb", rovněž z kamenů na sucho ložených, event. pojených pouze hlínou, ale ty nejsou v terénu jednoznačně patrny. Byly dvě zařícené prostory miniaturní věže hrádku, jak se domnívá odborná veřejnost, nebo snad zaniklé mnišské cely či poustevny, jak nadhozuji já? Je tedy objekt nad Vývěrem Křtinského potoka jen další světský hrádek, nebo snad stavba Boží? Mým úkolem bylo uvést tuto alternativní vizi a otázku veřejnosti. Obdržel jsem toto poznání formou meditační vize v Tichu svého srdce přímo u Vývěru Křtinského potoka. Vcelku nepatrné zbytky stavby z volně ložených kamenů pojených hlínou stavby zvané Hrádek u Babic. Nemohlo se však jednat o poustevnu? (2023). Nejnovější poznatky. Podle nejnovějších informací zkušeného terénního archeologa – praktika, Petra Kosa, byl Hrádek u Babic dle něj údajně přece jen vyzděn z části pomocí malty, což je nový, revoluční poznatek v nazírání na tuto stavbu. To je však nutné ještě doložit dalším nezávislým průzkumem, J. Doležel totiž výslovně uvádí, že "hrádek" byl postaven jen z volně ložených kamenů, což jsem viděl i já, pokud to šlo posoudit. Doleželem odhalené lícované zdivo bylo vidět v roce 1993 v západním koutu první prostory, jak dokládá jím zveřejněná fotografie. Za zmínku stojí, že Petr Kos detektorem na Hrádku přece jen dohledal několik železných artefaktů: zlomek jezdeckého třmene z koňského postroje a kroužky z falérové ochranné zbroje. (Kos, P., písemné sdělení 2022). I jeho kolega Martin Golec s pomocí detektoru prohledal tuto lokalitu, ale nenalezl nic a bylo mu podivné, že je úplně bez jakýchkoli středověkých nálezů (Golec, M., písemné sdělení 2022). V příkopu, kterým je objekt opevněn ze směru od Babické plošiny, se nachází tato prohlubeň. V odborných kruzích jsem slyšel názor, že by zde mohla být zasypána studna. To si však já nemyslím. Může jít jen o malý krasový jev (2023). Jen umělá zřícenina? Zcela na okraj dodejme poměrně bizarní úvahu archeologa z Býčí skály Martina Golce, podle níž byl Hrádek u Babic možná jen pouhou "umělou zříceninou" pocházející až z časů romantizujících lichtensteinských úprav Křtinsko – Josefovského údolí, tedy až z přelomu 18. a 19. století! (GOLEC 2014) Netřeba dodávat, že tato hypotéza nezní pravděpodobně. Hrádek je jistě mnohem staršího data svého vzniku. Ze 17. až 19. století se nám totiž dochovalo dostatek písemných zpráv a pravděpodobně bychom o hrádku ve Křtinském údolí něco věděli od samotných křtinských premonstrátů. Z 19. století by se nám formou pověstí o hrádku jistě něco dochovalo i v paměti zdejšího lidu. Naproti tomu ze 13. až 16. století se nám ve Křtinách zachovalo jen několik málo listin a běh dějin v tomto kraji po staletí je v tomto období prakticky neznámý. Na Novém hradě totiž roku 1645, po jeho dobytí a vyplenění Švédy zanikly zde uložené křtinské archiválie především tzv. „Stará křtinská kniha“, která by dnes byla zvlášť cenným zdrojem poznání neznámé historie Křtin a Křtinského údolí. O období 9. až 12. století se však z literatury samozřejmě nedozvídáme vůbec nic a vše je zahaleno mlčením a tajemstvím. A do této doby se klade vznik pověsti o "Údolí křtu." Na závěr se domnívám se, že když vědecky založený archeolog Martin Golec mohl zveřejnit svůj názor o „umělé zřícenině“, mohu možná i já zveřejnit svou vizi o sakrálním objektu a tak se podělit o své meditační názory mnicha, poustevníka, amatérského archeologa, speleologa a dnes již jednoho z pamětníků a znalců zdejší krajiny. Jiným místem kde by mohli být hypoteticky křtění pohané po příchodu křesťanství na Moravu je tento Vývěr Jedovnického potoka u magické jeskyně Býčí skála. Zde krajina nabízí pro křest mnohem lepší předpoklady než je tomu u Vývěru Křtinského potoka. Blízkost pohanské svatyně by tomu naznačovala. Ale je to jenom jedna z krasových domněněk jakých je plný Moravský kras. Ale rozhodně je to zajímavý názor, který stojí za zvážení (2020). Otazníky kolem Hrádku u Babic. 1. Byl Hrádek u Babic ve skutečnosti sakrálním objektem, tak jak se domnívá autor této studie, který v duchu cyrilometodějské tradice "Údolí křtu" zde nad významným Vývěrem Křtinského potoka přímo předcházel vzniku nedalekých Křtin? 2. Nejsou nepatrné pozůstatky dvou staveb z nasucho kladeného zdiva, pojených jen hlínou, ve skutečnosti zbytky mnišských cel nebo pousteven? 3. Faktem je, že objekt byl opevněn příkopem. Nejedná se zde o refugium, skálu útočištnou, prastaré posvátné místo krajiny? 4. Stáří objektu není spolehlivě doloženo. Předpokládáno jest asi 13. století. Nejedná se skutečnosti o stavbu z ještě staršího období, jak naznačuje poloha na jen nízké ostrožně, tedy z rozmezí 9. až 12. století, kdy je historie Křtin a Údolí křtu (Křtinského údolí) zcela neznámá? Nepatrné zbytky tajemného objektu Hrádku u Babic. V těchto místech archeolog J. Doležel nafotil krásnou lícovanou zídku z volně ložených kamenů bez malty. Toto je však jiným archeologem Petrem Kosem znejisťované. Podle něj zde jsou zbytky malty. (2022). Když duše promlouvá. Jsem vizionář Křtin i Hrádku u Babic, těchto dvou míst středověku, které jak si myslím mají společné body historie. Historie Křtin mne dlouho velice zajímá. Mám proto rád všechny křtinské kněze, o nichž vím ze svého studia historických pramenů, jakož i zbožné premonstráty, kteří v této malé obci, skryté v hlubokých lesích Drahanské vrchoviny, vystavěli hned tři kostely "ze zbožné úcty, kterou chovali a chovají k zázračné Panně Marii Křtinské," této gotické soše Madony s Ježíškem v náručí, trůnící dnes mezi cherubíny na hlavním oltáři současného barokního chrámu Panny Marie. Tato socha pochází na základě současného názoru ze 13. či 14. století a je od neznámého umělce "který ať byl, kdo byl, byl zajisté veliký neboť dovedl sochu Panny Marie vytvořit vznešenou, krásnou, v panenské milostnosti..." (GUMPPENBERGER, G. 1672) A v duchu této staré duchovní tradice a své vlastní vnitřní vize, jsem tedy posoudil zbytky stavby ve Křtinském údolí, objevené speleologem Simonem. Vyslovil jsem alternativní výklad geneze této stavby a doby jejího vzniku. Je to neobyčejně zajímavé... Literatura: Anonym, 1665: Audolí křtinské Nejsvětější Rodičky Panny Marie... Litomyšl. Doležel, J. 1994: Dvě málo známé středověké fortifikace Moravského krasu, Archaeologia historica 19/94, 177-190. Golec, M. 2014: Hrádek u Babic – hrad nebo umělá zřícenina? Web www.byciskala.cz Horyna, M. - Royt, J. 1994: Křtiny. Poutní kostel Jména Panny Marie. Historická společnost Starý Velehrad. Šenkyřík, M. 1992: Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. 34 s. Blansko. Vigsius, M.A., 1663: Vallis baptismi, alias Kyriteinensis... Olomouc. Wankel, H. 1882: Bilder aus der Mährischen Schweiz... Wien. Překlad: Wankel, J. 1984: Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno. © Svámí Gyaneshwarpuri E-mail: yoga@gyaneshwarpuri.cz Web: www.krtinskeudoli.cz Dne: 15. května 2025 ZPĚT